Podstata duchovna

Dnes to bude takové malé zamyšlení na duchovnem, duševnem. Nejprve nabídnu vysvětlení z internetu.

Slova "duchovno" a "duševno" jsou v podstatě synonymy. Označují duchovní oblast, spirituální život, duši, psychiku člověka (myšlenky, představy, přání, city), také obecně schopnost lidského mozku uvažovat o vnějším, hmotném světe. Opačný význam má pojem "tělesno".

Obě slova mají i podobný původ. Slovo "duchovno" se řádí k rodině slov vzniklých ze slova "duch". Kořen "duch" se vyskytuje ve všech slovanských jazycích. Jeho původní význam byl: "dech, závan" (doloženo ve východoslovanských a některých jihoslovanských jazycích; srov. české "vzduch"). Praslovanský kořen "duchъ" lze srovnat s litevským "daũsos" – "vzduch", gótským "dius" – "živočich" a snad i řeckým "theós" – "bůh". Všechna tato slova vznikla z indoevropských kořenu "dhouso-", "dheuso-", od "dheu-" – "vanout, dýchat".
Analogicky se slovo "duševno" řádí k rodině slov odvozených se slova "duše". Ohledně původu tohoto slova existují dvě hlavní hypotézy: buďto vzniklo ze slova "duch ъ" nebo mohlo existovat už v indoevropštině ("dhous-iā").

Ten původ jako dech, vzduch mě neskutečně zaujal a dalo by se nad tím filozofovat dlouho. Možná si to ne každý z nás chce připustit, a nebo ve stále zrychlenější době si toho ani nevšimneme, ale zkrátka je tu něco, co nás přesahuje. Není to úplně hmatatelné a chcete-li, mohlo by být nejspíš vysvětlené kvantovou fyzikou. Něco, co nelze ovládat, ani to neovládá nás. Připustit si, že vesmír je všude kolem nás a jeho hranice neznáme, třeba ani nejsou, a celkově se o všem jen domníváme. Taky na otázku:" Kdo jsem?" si málokdo zatím opravdu odpovíme. My jsme přesvědčeni, že to víme, ale ve skutečnosti si to jen myslíme. Hrajeme tuhle krásnou hru na Zemi jako by to byl nějaký kolotoč, či zábavní park. Někdy se možná až tak nebavíme, ale to už je na nás jak prokoukneme tuhle krásnou iluzi.

Nabídnu Vám jen můj nynější úhel pohledu. 

Je možné, že jednoho dne se z této iluze probudíte. Může vás probudit nemoc, porod, covid, ztráta bližního, cokoliv. Začnete přicházet na to, že vše kolem je úplně jinak, než jste si doposud mysleli. Často je nutné i hodně věcí ukončit. Nezdravá práce, nezdravé vztahy a v neposlední řadě si uvědomíte, jak nezdravé jsou vaše myšlenky. Nechali jste se zatáhnout do této hry, ani jste si toho nebyli vědomi. Stal se to automatismus. A místo čisté mysli a krásy kolem jste zotročeně poslouchali samé příkazy rodičů, učitelů, zaměstnavatelů jak a co máte dělat a ještě jim dávali svou energii. Najednou si uvědomíte, že ani tohle už poslouchat opravdu NEMUSÍTE. Uf, to je úleva! Ta odvaha se vším prásknout je jako skok ze skály. Ale vy začnete letět, vznášet se jak orel, vše už jen tak krásně pozorujete a řídíte si to najednou VY SAMI. Jo! Je to v nás. Máme tu možnost každý a to je fér.

Jsme krásné zářící bytosti, kterým byl odejmut ten plamen. Můžeme si ho vzít zpět.

Pozorujete svou mysl a začnete rozeznávat, které myšlenky a vzorce vám nesvědčí. Geniální je to, že se to celé začne projevovat i venku. Můžete tvořit jinou realitu a není to zase taková věda. Možná i tohle máme už předem dané. Každý z nás se tomuhle může a nemusí otevřít. Vše je v pohodě. Jen to druhé je větší odvaz a blaženost ve všech směrech. I v breku, malém neúspěchu. Neexistuje dualita, jelikož vše je tu pro vás, pro váš osobní růst, vaši spokojenost a vlastně i pro spokojenost všude kolem vás.

A proč tohle píšu? Dost i sama pro sebe. Zdá se mi, že duchovní svět teď docela frčí. Je to samá beseda, festival, odblok, čiˇštění a nebo online kurz. Je to fajn naladění se na sebe i ve skupině, ale nestalo se z toho nyní něco jako vzhlížení k modlám? Zase jako v televizi, kde je někdo V.I.P. nebo hvězda? Neměli bychom začít od sebe samotných? Nemám nic proti besedám, či festivalům. Jen tak z toho už necítím tu podstatu toho, že každý z nás je jedinečný a nejprve by měl hledat v sobě. Snažím se v tom trochu vyznat, zřejmě i přes psaní těchto řádků. 

Protože nakonec mě to všechno vede k tomu, že duchovno je prosté BYTÍ jen tak teď a tady. Prostě a jednoduše. Mít bezva vztahy, nenechat se manipulovat, žít v pravdě k sobě v souladu s matičkou Zemí a hlavně se to nesnažit celé všechno řídit a ovládat.